Tak trochu na tělo

Devítka

1:Už si nDevzpomínHm7ám, jak hlEm7adil tvůj hlas,
když místo mGmilování jsi čGdimetl mi z knížky
a já, DunavenHm7á tvou přGmedstavou lásky, šla spDátEm7.   A 
2:Bylo to nezkažený a nudný jak čas,
když do omrzení svý vteřiny vláčí,
mám ve vlasech stříbro těch nocí zbytečných.
R:NDechtěla jsem nic vF#míc, než prHmožít tu chvíli, když svGmítá
a nDa kůži pHm7álí ten nGmejkrásnější hřDích.
3:Když sis mě přestal plést se svatou Magdalenou,
všechno se změnilo a na těch pár nočních bouří
teď s odstupem let spíš s něhou vzpomínám.
4:Pro touhu z přesvědčení je snadný zapomenout,
že i nejhezčí sny zšednou, když se splní,
teď nejsem si jistá, kdy stojí za to chtít.
R:Ale vem si mě, jaká jsem, to jediný nabízím,
vždyť možná jen blázen má právo na štěstí.
5:Ráda si připomínám, jak voní tvůj hlas,
když po milování mi předčítáš z knížky,
a jednu věc vím: jsem šťastná jako dřív,
a jDednu věc vHm7ím: jsem šťGmastnáBm ...Fmaj7 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:20:25.045+00:00
Výsledky hledání: